Golinks
Vítejte na stránkách věnovaných geologickým poměrům a lokalitám na Berounsku!
MENU
Geologické poměry
Geologické lokality
Odkazy, literatura, atd.




[CNW:Counter]









GEOLOGICKÉ POMĚRY NA BEROUNSKU

Beroun a jeho okolí je součástí Českého masívu, což je erozní relikt (zbytek) variského pásemného pohoří, které se vyvrásnilo během variského vrásnění před přibližně 370 - 320 miliony lety. Český masív tvoří přibližně území Čech, ale zasahuje i na území okolních států (Rakouska, Něměcka, Polska). Český masív lze rozdělit na několik oblastí. Berounsko se nachází v oblasti Tepelsko-Barrandienské (někdy zvané středočeské). Její hlavní součástí je Barrandien, což je přibližně území mezi Prahou a Domažlickem tvořené usazenými horninami starohorního a prvohorního stáří, přičemž usazeniny prvohorního stáří se vyskytují pouze na území mezi Prahou, Příbramí a Plzní v několika oblastech: Kambrické usazeniny se vyskytují v Brdech v tzv. Příbramsko-jinecké pánvi a v okolí Skryjí - Skryjsko-Týřovické kambrium. Ordovické, silurské a devonské usazeniny se vysykytují v oblasti mezi Prahou a Plzní v takzvané Pražské pánvi. Beroun se nachází v Pražské pánvi nedaleko jejího severního okraje - z toho plyne, že severně (severozápadně) od Berouna vystupují na povrch starohorní usazeniny a v Berouně a jeho jižním okolí se vyskytují usazeniny prvohorní.

Vyznačení území Barrandienu a Pražské pánve na mapě ČR.



Geologická mapa části Barrandienu. (silně zjednodušeno, bez platformních útvarů)


Schematický profil částí Barrandienu. (silně zjednodušeno)

Starohory

Horniny starohorního stáří vystupují na povrch v severozápadní části Berounského regionu. Jedná se zejména o sedimentární horniny, ale místy je protínají i horniny vulkanického původu prvohorního stáří. Sedimentární sled je tvořen zejména drobami a břidlicemi ale také buližníky, které vytvářejí čočkovitá tělesa. Mocnost těchto sedimentů se odhaduje na několik kilometrů.



Starší prvohory

Kambrium
Kambrické sedimentární horniny zasahují na území Berounského regionu jen v jeho jihozápadní části a jsou převážně tvořeny břidlicemi jineckého souvrství. Ve větší míře než sedimenty jsou na Berounsku zastoupeny kambrické vulkanické horniny jako například andezity a ryolity a to v jihozápadní a severozápadní části regionu.

Ordovik
Ordovické sedimenty se na Berounsku vyskytují v Pražské pánvi, což je pánev, která vznikla na počátku ordoviku, zalila se vodou a sedimentace v ní probíhala až do středního devonu, kdy byla ukončena nástupem variského vrásnění. Ordovický sled sedimentů je tvořen slepenci, pískovci, drobami, křemenci, prachovci, břidlicemi, jílovci, silicity a celkem významný je i výskyt sedimentárních železných rud. Kromě sedimentů jsou na Berounsku zastoupeny i vulkanické horniny, které tvoří desítky kilometrů dlouhý pás JZ-SV směru probíhající severně od Berouna a Zdic označovaný jako Komárovský vulkanický komplex, který je tvořen bazalty, bazaltovými tufy a tufity, granuláty a andezity.

Silur
Silurské horniny se na Berounsku vyskytují v Pražské pánvi a jsou zastoupeny břidlicemi, které postupně přecházejí do vápenců. I v siluru probíhala v Barrandienu intenzivní podmořská vulkanická činnost v takzvaných vulkanických centrech. Na Berounsku se jedná o Svatojánské, Kosovksé a Hýskovské vulkanické centrum. Vulkány Svatojánského centra dokonce zasahovali i nad hladinu moře. Vulkanity jsou tvořeny bazalty, diabasy a granuláty.

Devon
Devonské sedimenty nalezneme v centrální části Pražské pánve a jsou tvořeny různými druhy vápenců popř. vápnitých břidlic, které na konci středního devonu vystřídali břidlice a prachovce. Ve spodním devonu vznikl v Pražské pánvi i korálový útes, jehož pozůstatky jsou dnes odkryty ve vápencových lomech u Koněprus. Ve svrchním devonu ovlivňovali Barrandienskou oblast procesy variského vrásnění, které vrcholilo ve spodním karbonu.



Mladší prvohory

Na počátku mladších prvohor byly horniny dnešního Berounského regionu vrásněny a vytvořilo se tak pásemné pohoří, které bylo celkem rychle erodováno. Již ve svrchním karbonu vznikali menší pánvičky, které se zachovaly např. u Žebráka či u Hýskova. Jejich výplň je tvořena zejména jílovci a pískovci, ale obsahují i slojky uhlí.



Druhohory

Z druhohor se ve jen východní části zachovali zbytky sediemntů (jílovce, prachovce, pískovce) mělkého moře, které zalilo část našeho území ve svrchní křídě. Je pravděpodobné, že křídové moře zasáhlo více na území Berounska, ale sedimenty již byly ve větší míře erodovány.



Třetihory

Z období třetihor se na Berounsku ojediněle zachovaly jezerní a říční jíly, písky a štěrky.



Čtvrtohory

Z období střídání dob ledových a meziledových ve starších čtvrtohorách se na Berounsku zachovaly spraše a sprašové hlíny, svahové sedimenty a říční písčité štěrky zachované zejména v říčních terasách. Sedimenty mladších čtvrtohor jsou zastoupeny svahové, říční a potoční sedimenty. V Českém krase také v kvartéru vznikají sladkovodní vápence.




Geologické mapy